- Dominik Škoda
- 4070 zobrazení
Vykazují konzumenti kávy lepší pracovní výsledky? Půjde vám s kávou práce lépe od ruky?
Čistě teoreticky by stačilo na obě otázky kladně odpovědět. Ale u takového článku byste si nestihli vypít ani espresso, tak buďme trochu konkrétnější.
Co víme o vlivu konzumace kávy na efektivitu práce?
Vyšší výkonnost, menší chybovost
Podle provedených studií jsou zaměstnanci, kteří pijí v pracovní době kávu, výrazně soustředěnější a nedochází u nich ke zpomalení reakční doby ani k výraznému poklesu kognitivních funkcí, což se odrazí jak na lepším pracovním výsledku, tak také na skutečnosti, že u nich můžete počítat s menším rizikem pracovního úrazu.
Káva jako pomocník při řešení problémů
Vztah mezi kofeinem a úrovní koncentrace je velmi dobře známý a v řadě profesí vítaný. Někteří vědci ale zkoumali také vliv kofeinu na schopnost řešení problémů. Jestli jste doposud zastávali názor, že s hrnkem kafe v ruce má prakticky každý problém řešení, nejste daleko od pravdy. Kofein vám opravdu pomůže i po této stránce.
A co kreativita
Zdá se být prakticky všemocný, ale testování vlivu kofeinu na kreativní myšlení, už tak slibné výsledky nepřineslo. Kreativita je samozřejmě velice individuální záležitost a je značně obtížné posuzovat, zda ji můžete podpořit konzumací kávy. Názor většiny odborníků je ovšem takový, že s podporou kreativního myšlení u kofeinu počítat nemůžete.
Na dávce kávy záleží
Vhodná dávka kofeinu je spojena se stimulačními účinky, oddaluje nástup únavy, mírní příznaky vyčerpání, zlepšuje schopnost koncentrace i rozhodovací schopnosti. Ve vazbě na výkon povolání to obvykle znamená, že člověk, který pije kávu, má šanci podat lepší pracovní výsledek než ten, kterému v pracovní době kofein v žilách neproudí.
Ve hře je ale jedna hlavní proměnná, a to dávka kofeinu. Pracovní výkonnost neroste v přímé úměře s počtem vypitých šálků kávy. Po určité dávce totiž dochází k nadměrné stimulaci (předávkování kofeinem) a ta výkonnost, schopnost koncentrace a další žádoucí účinky naopak narušuje.
Je obvykle velmi obtížné určit, kde končí žádoucí stimulace a začíná předávkování. Tím spíš, že každé tělo zpracovává kofein trochu jinak. Základ je kódován geneticky. Lidi si tak můžeme rozdělit do dvou základních skupin, z nichž jedna metabolizuje kofein rychle, zatímco druhá pomalu. Dvě, tři kávy za směnu, s nimiž se zástupce první skupiny v klidu vyrovná, mohou být pro člověka s pomalou metabolizací kofeinu vysoce problémové.
Ideální pro vás bude, když budete naslouchat reakcím svého těla a jimi se řídit. Kdo si dá dobrou kávu v pět odpoledne, a ještě v deset večer má problémy s usínáním, vyrazí příště ke kávovaru v dřívějších hodinách.
Určitě ale dává smysl, aby se kvalitní káva stala vaším společníkem při práci.
Zdroje:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16106485/
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1053810019303435?via%3Dihub